Sebepřijetí (4)

Summit o sebepřijetí (the Self-Acceptace Summit) je v plném proudu a já pokračuju ve své snaze rozšířit a prohloubit své povědomí o tomto tématu. Viděla jsem dalších pět příspěvků a je pravda, že se některé myšlenky začínají opakovat nebo autoři představují podobné koncepty z trochu jiných úhlů pohledu. Tady jsou informace, které se mi zdály nejzajímavější.

Tara Brach mluvila o tom, jak je důležité naučit se udělat pauzu ve chvíli, kdy se dostanu do stavu, který nazývá "trance of unworthiness", tedy ve chvíli, kdy jsem pohlcená pocitem bezcennosti, pocitem, že je se mnou něco špatně, že nejsem dost dobrá. V takové chvíli by podle ní člověk měl postupovat podle tohoto akronymu:

R (Recognize) - uvědomit si, co se děje

A (Allow) - dovolit životu, aby byl prostě takový, jaký je

I (Investigate) - s laskavostí a jemnou pozorností prozkoumat svou vnitřní zkušenost

N (Non-Identification) - spočinout v přirozeném uvědomění, které je výsledkem předchozích tří kroků

RAIN (déšť) odkazuje na to, že jako jasná obloha a čistý vzduch po osvěžujícím dešti tato praxe všímavosti přináší otevřenost a klid do každodenního života.

Mary O´Malley vyjádřila jednu myšlenku, která je podle mě důležitá, ale zatím jí nebyla věnovaná příliš velká pozornost. Řekla, že čím víc miluješ sebe, tím víc můžeš sdílet své srdce se světem. Pokud bych chtěla použít pojem sebepřijetí, mohla bych tuto myšlenku vyjádřit tak, že čím víc dokážu bezpodmínečně přijmout sama sebe, tím víc dokážu bezpodmínečně přijmout druhé. V teorii PCA platí, že opravdovost terapeuta je vyjádřením jeho bezpodmínečného sebepřijetí, které umožňuje prožívat a komunikovat bezpodmínečné přijetí klienta. Mary svůj příspěvek nazvala "Váš nejdůležitější milostný poměr", přičemž měla na mysli láskyplný vztah k sobě samému. Podobně Carl Rogers napsal: "Jedním z nejdůležitějších typů setkání nebo vztahu je vztah člověka k sobě samému."

Richard Schwartz mluvil o svém modelu vnitřních rodinných systémů (IFS), který vychází z propojení systémového myšlení a mnohočetnosti mysli. Mě to příliš nezaujalo, ale pokud by k tomu někdo chtěl víc informací, najde je tady: https://selfleadership.org/about-internal-family-systems.html

Tara Sophia Mor popsala svůj způsob práce s vnitřním kritikem. Přišla se zajímavou myšlenkou, že to, co je pro nás v životě skutečně důležité, bývá často spojené s emocionálním rizikem, tudíž nás od toho vnitřní kritik odrazuje, protože nás chce ochránit před možným zraněním. Doporučuje určitou formu dialogu s vnitřním kritikem, která umožní zmenšit jeho vliv na náš život. Podle Tary je důležité ho vyslechnout, uvědomit si, před čím se nás vlastně snaží chránit, uvědomit si své zkušenosti, své pocity a své hodnoty, kterým je potřeba dát přednost před tím, co říká vnitřní kritik.

Mike Robbins upozornil na to, že když chceme své děti naučit sebelásce a sebepřijetí, měli bychom jim v tom jít příkladem. Takže pokud jako rodič budu mít vysokou míru sebepřijetí, jednak budu schopná víc bezpodmínečně přijímat své děti, čímž podpořím jejich bezpodmínečné sebepřijetí, a navíc pro ně v sebepřijetí budu dobrým příkladem.

A to je pro dnešek vše. :)