September 22, 2017

September 19, 2017

September 18, 2017

September 15, 2017

September 14, 2017

September 13, 2017

September 12, 2017

Please reload

Poslední příspěvky

Uplatnění Přístupu zaměřeného na člověka v rodičovství - 1. část

Chcete zlepšit vztah se svým dítětem? Rádi byste u svého dítěte podpořili rozvoj emoční a sociální inteligence, samostatnosti a zodpovědnosti, psychické odolnosti, zdravé sebedůvěry a vnitřní motivace k naplnění potenciálu? Podíváme se teď na to, jakým způsobem je k tomu možné využít Přístup zaměřený na člověka (PCA).

 

Možnosti:

(1) Rodič uplatňuje principy PCA přímo ve vztahu s dítětem

(2) Rodič chodí na psychoterapii PCA, rozvíjí se a změny se odrážejí mimo jiné i v jeho vztahu s dítětem

(3) Dítě chodí na terapii hrou (u mladších dětí) nebo na psychoterapii PCA (u adolescentů)

 

Navíc to, že rodič na sobě pracuje v rámci terapie souvisí i s přímým uplatněním principů PCA v rodičovství. Například Dr. Laura Markham, klinická psycholožka se zaměřením na rodičovství a výchovu dětí (www.ahaparenting.com), doporučuje rodičům, kteří chtějí zlepšit svůj přístup k dětem, začít od zvládání vlastních emocí. A tím nemyslí potlačování toho, co prožíváme, ale porozumění svým pocitům a na to navazující vědomé rozhodování o tom, jak budu v dané situaci na dítě reagovat. Pokud potřebujeme, můžeme na tom do určité míry pracovat také sami, ale podpora ve formě psychologického poradenství nebo psychoterapie může být velmi přínosná.

 

V tomto příspěvku se zaměřím na první možnost, která vychází z toho, že Carl Rogers v průběhu své praxe zjistil, že Přístup zaměřený na člověka není jen psychoterapeutický směr, ale spíš filozofie vztahů, která se dá aplikovat v jakémkoli vztahu, jehož podstatou je podpora osobního rozvoje a růstu.

Znamená to, že jestliže dokážu s dítětem vytvořit vztah, který se na mé straně vyznačuje:

  • opravdovostí a transparentností, v níž jsem tím, co skutečně cítím,

  • bezpodmínečným přijetím dítěte jako samostatné bytosti,

  • citlivým porozuměním tomu, co dítě prožívá;

bude se dítě rozvíjet směrem k naplnění svého potenciálu, bude samostatnější, bude víc přijímat svou zodpovědnost, bude mít víc sebevědomí, bude psychicky odolnější a bude mít vyšší emoční a sociální inteligenci.

 

Na některých principech PCA jsou založena doporučení pro výchovu dětí, které jsem našla například v těchto knihách:

  • Respektovat a být respektován (Kopřiva a spol,)

  • AHA! rodičovství: Jak přestat křičet a začít žít s dětmi v harmonii (Dr. Laura Markham)

  • Jak mluvit, aby děti poslouchaly (Adele Faber, Elaine Mazlish)

V žádném z těchto přístupů nejde o liberální rodičovství bez jasně stanovených hranic, ani o rodičovství zaměřené na dítě, kdy se fungování celé rodiny přizpůsobuje tomu, co chce dítě bez ohledu na potřeby dalších členů rodiny. Jde o vytváření vztahu s dítětem, ve kterém se dítě cítí bezpečně, nebojí se, že by mohlo ztratit lásku rodiče, když se nebude chovat podle jeho představ, může svobodně vyjadřovat své pocity, přání a potřeby, setkává se s citlivým porozuměním tomu, co prožívá. Rodič se stará o to, aby také jeho potřeby byly naplněny. Dokáže empaticky nastavit hranice, kde je to potřeba, komunikovat o nich s dítětem neohrožujícím způsobem, trvat na jejich dodržování a zároveň vyjádřit pochopení pro pocity, které v souvislosti s tím dítě má.

 

Na druhou a třetí možnost uplatnění PCA v rodičovství se podíváme v dalším příspěvku.

Share on Facebook
Please reload

Please reload

Štítky
Please reload

Archiv
  • Facebook Social Icon

© 2017 Mgr. Ing. Jana Hoke.